Jaroslav Hašek:
Povídka o
neslušném ježkovi
(Nad
nadpisem vynechejte řádek, pod nadpisem smažte vynechané řádky ať nadpisy jsou
pod sebou)
V jednom venkovském
hotelu žil ježek (Erinaceus evropeus), jehož úkolem životním bylo chytat šváby
(Periplaneta orientalis). Želbohu, byl tento ježek velký nemrava, který místo
aby chytal šváby systematicky, jak činí řádní a pracovití ježkové, chytal jich
vždy právě jen tolik, kolik právě potřeboval ke své výživě. Zato však oddával
se různým neřestem, jako například stával se alkoholikem, vypíjeje pivo
nalíčené na šváby. Působením alkoholu vyvinula se u darebného ježka smyslnost,
a tu on při nejmenší příležitosti vnikal do hostinských pokojů a díval se, jak
cestující se odstrojují, a pozoroval, jak lezou do postelí.
Odsazení 1. Odstavce (ZL: 1,5 cm, PŘ 2 cm, ZP 2 cm)
Za tohoto nešlechetného
pozorování blýskaly se mu oči nezřízenou vášní a tím více zanedbával svých
povinností, ačkoliv v přírodopise živočišstva Pokorný-Rosický, schváleného vys.
c. k. vynešením ze dne 25. června 1894 čís. 13914 pro střední školy, stojí, že
jsou ježkové zvířátka neobyčejně žravá a pravým dobrodiním pro lidské příbytky,
kde zakrátko vyhubí šváby, cvrčky, myši, hlemýždě, žáby apod., a že v noci
vycházejí na lup.
Odsazení 2. Odstavce (ZL: 0 cm, PŘ 2 cm, ZP 1 cm)
Nemorální ježek jednal vysloveně
proti výzkumům Pokorného-Rosického, klidně nechal šváby se rozmnožovat, myší si
nevšímal a naslouchal rád cvrkání cvrčků za kamny a den ode dne s větší a větší
chtivostí díval se po pokojích na lidi lezoucí v nedbalkách do postelí.
Sledoval celý děj odstrojování malýma očkama odněkud z kouta jizby, a když
některý cestující převlékal si noční košili, tu zářil nemorální ježek a
radostně zacvakal ostrými korunkami svých stoliček a jeho čenich na způsob
rypáčku přiostřený zašpičatil se smyslně.
Odsazení 3. Odstavce (ZL: 2 cm, PŘ 2 cm, ZP 2 cm)
A když cestující zhasl svíčku, tu
zesmutněl nemravný ježek a někde v koutě schoulil se do klubka, čekaje
žádostivě, až ráno cestující objeví se opět v nedbalkách.
Časem se stávalo,
že cestující v noci si rozsvítil a obyčejně botou zabíjel procházející se
štěnice (Acanthia lectularia) po stěnách hostinského pokoje. Tu nemorální ježek
naráz přiklusal na místo, odkud viděl ozářené spodní kalhoty rozčileného
cestujícího. Pro pedagogy hrozný příklad zkaženosti mravní, neboť ježkovi
nebylo ještě ani půl druhého roku.
Jednou se stalo, že
zarejdil za hostinským, když ten nesl sám nahoru do pokojů láhev vína. Ukryl se
pod pohovku, a když hostinský odešel, vylezl na světlo. Viděl dva tvory.
Jednoho štětinatého a druhého dlouhovlasého. Přítomnost dvou naplnila ho
údivem. Oba tvorové byli oblečeni. Zalezl tedy hanebný ježek hněvivě do kouta a
číhal na zvuk, který označil zouvání bot. Prozatím naslouchal. „Je to strašné,
pane Stránský.“ „Ale milostivá paní.“ „Ne, to jsem si na vás nemyslila, pane
Stránský. Odejděte jen do svého pokoje, ráno už nějak vysvětlím v lázních svému
muži svou nepřítomnost. Což nevíte, že čest ženy je to nejdražší, co má? Tak
daleko jsem to neměla nechat dojít. Byl to nevinný flirt s přítelem mého muže,
a chudák dovolil vám doprovodit mne na výlet. Přece nezklamete důvěru mého
muže? Nu, jen odpovězte! Zklamete nebo nezklamete? Je mi vás líto, ubohý
příteli!“
Ježek nemorální slyšel, jak
dlouhovlasá bytost vzdychla a jak ježatý tvor řekl zoufale: „Dovolte, abych vás
zatím políbil.“ Ozvalo se cosi, jako když ježek kouše šváby, takže nemorální
ježek, domnívaje se, že má zde kolegu, vyrazil ven z úkrytu právě pod roucha
dlouhovlasé bytosti.
Dlouhovlasá bytost se lekla a
vstala. Ježatý pán ohlásil objevení ježka.
„Prosím vás, vyneste ho ven na
chodbu,“ prosila. (Zde začněte nový odstavec)
Pan
Stránský hrdinně a obětavě přiskočil k nemorálnímu ježkovi a nedbaje jeho
ostnů, vynesl ho na chodbu a vracel se do pokoje. Našel dveře zavřeny.
„Milostivá paní, otevřte.“
„Jděte jen hezky spat vedle do
pokoje,“ slyšel nemorální ježek hlas dlouhovlasé bytosti, „zamkla jsem.
Odpusťte, budu vám sestrou…“
A to byla také poslední slova, která
slyšel v životě, neboť ježatý pán, hledaje, na čem by si vylil zlost, rozšlápl
ho na kaši. A tak nemorální ježek zahynul k radosti všech obhájců mravnosti,
stav se obětí své necudné tužby.
Humoristické listy 51/29, 10. 7.
1908
TABULÁTORY
Opravte chybu ve druhém a
třetím řádku, posuňte sloupec příjmení na 1 cm, a sloupec bydliště na 11 cm
Seznam třídy 6.A
příjmení jméno třída bydliště
Čechová Petra 6.A Horní Těšice 8
Orságová Eva 7.C Hrozenkov 732
Zdráhalová Miroslava 9.C Horní Těšice 8
Sehnalová Sabina 6.A Černotín
1
Hrušková Gabriela 6.A Hluzov
68
VZORCE
Opište vzorec podle obrázku
X2+2x+1= H2SO4
NAJÍT, NAHRADIT
V prvních
3 odstavcích textu spočítejte slova je 0
V celémtextu
vyhledejte slova za a nahraďte je
slovem před
KOPÍROVÁNÍ, VKLÁDÁNÍ
Překopírujte
první odstavec pod tento text. (Začíná slovem
V
jednom venkovském hotelu )
V jednom venkovském
hotelu žil ježek (Erinaceus evropeus), jehož úkolem životním bylo chytat šváby
(Periplaneta orientalis). Želbohu, byl tento ježek velký nemrava, který místo
aby chytal šváby systematicky, jak činí řádní a pracovití ježkové, chytal jich
vždy právě jen tolik, kolik právě potřeboval ke své výživě. Zato však oddával
se různým neřestem, jako například stával se alkoholikem, vypíjeje pivo
nalíčené na šváby. Působením alkoholu vyvinula se u darebného ježka smyslnost,
a tu on při nejmenší příležitosti vnikal do hostinských pokojů a díval se, jak
cestující se odstrojují, a pozoroval, jak lezou do postelí.
Otevřete
si soubor L: \PES.TXT a obsah souboru překopírujte sem, pod tento text.
1.Byl jednou jeden pes.
2.Ten pes sel do sveta.
3.Ve svete potkal druheho psa.
4.Dali se spolu do reci.
5.Potom se spolu vratili domu.
1.Byl jednou jeden pes.
